Tuhle som šla do vobchodu a čumim, že maj takový ty vobrovský kyblíky s marmeládou. Mňam! Nojo, jenomže pro koupi pořádné marmošky bez spousty cukru a chémie bych musela šáhnout trošku hloubš do šrajtofle. A řekněte, nač si kupovat drahou sklínku, když si možu udělat svoju hezky po domácku po našemu. Maliny a borůvky tu rostó jak vo závod, tož je třeba toho řádně využít.
Sběrem lesních plodů se dá docela snadno ušetřit a využití je široké. Ke snídani do kaše, jako zákusek, jako chutná svačinku, jen tak na zahnání mlsné…pro všechny tyto případy je dobré všímat si, co roste kolem, v Norsku se to vyplatí. Cestou do školy i cestou z výletů tottiž potkávám spoustu keříků malin. Pro strýčka příhodu tedy nosím krabičku, do které si maliny občas natrhám. A hned mám vystaráno na pár snídaní a nemusím utrácet protestanské peníze za kelímek malin v obchodě. Takový kelímek drobného ovoce za 35 NOK? No nekupte to.
Na borůvky už si člověk musí trochu popojít do lesa. Račte si vybrat, Løvstakken nebo Ulriken? Nebo se snad vydáte na Lyderhorn? Nebo jinam? Tam či onam, borůvky jsou skoro všude, stačí si vzít krabičku a sednout si do borůvčí. Dvě hrsti do pusy a jednu do krabičky. Za chvíli máte modré prsty i pusu a na chvíli zas vystaráno. Z posledních dvou krabiček borůvky byla jedna obrovská jedna menší sklínka marmeládozavařeniny.
A už je téměř prázdná. Program na výletech je tedy, zdá se, jasný.