Protože jsou norské turistické mapy hrozně drahé, může se občas hodit vytisknout si je svépomocí. Norský Kartverket zprovoznil aplikaci, která usnadní tisk map v měřítkách 1:25000 a 1:50000.
Najdete ji zde: http://www.norgeskart.no/turkart/
Srdceryvný článek o návratu domů
A jak se těšíte domů? A kdy teda přijedete? Povezete domů ta křesílka? Jeďte opatrně. Kdy vám odplouvá ta loď? A jak dlouho pluje? Těšíte se teda domů? Nebude vám Norsko chybět? Jak hodnotíte svůj pobyt?
Pět měsíců v cizině. Nové zkušenosti, pár kreditů do školy k dobru, spoustu nových míst a lidí, pracovních zkušeností…za tím se nedá jen tak udělat tlustá čára jako by se nechumelilo. Moment, nepršelo. Tak to ale nakonec trochu muselo být, protože jinak bychom neodjeli. Tak pojďme na ten závěrečný doják. Pokračování textu Srdceryvný článek o návratu domů
Goodbye fjellturer (3)
Ulriken, to je moje srdcovka. Kopec, který byl vůbec první, na který jsem se v Bergenu vydala. Kopec, který je pro mě symbolem a dominantou města, viditelnou skoro ze všech koutů. Kopec, jehož vysílač v noci svítí a mění barvy. A poté, co opadaly listy ze stromů ho vidím i z okna pokoje! Bohužel je čas se rozloučit.
Zpět na místo činu – Huldreheimen
„Nééé, to už je deset?!“
„Hm, tak to asi to Rondane už nestihnem. Tak co kdybychom vyrazili do Huldreheimenu, třeba na Skjellbreidhyttu?“
Goodbye fjellturer (2)
„Trasa dlouhá 0,8 km, 300 metrů převýšení a 800 schodů. Nejrychlejší výběh nahoru: Torbjørn Ludvigsen 7:58 min. Normální výstup cca 20-30 minut. Krev, pot a slzy:-) Stolzekleiven, seznamte se!“
Goodbye fjellturer (1)
Poslední týden v Bergenu. Poslední kroky uličkami města zalévaného dešťovými kapkami. Poslední pohledy do nekonečných dálek zasněžených hor zalitých zlatem paprsků nízkého zimního slunce.
„Jó, jasně, přijeďte.“
Když už máte známé či příbuzné v cizině, proč toho trochu nevyužít, že jo? Vyrazit si jen tak na pár dní, neřešit ubytování a ještě dostat večeři a teplé vafle s marmeládou? No panečku, kdo by nechtěl? Welcome to the „Hotel Stor Liten Příšerken min“ all inclusive!
Začátek adventu byl v našem podniku celkem rušný. Asistent hoteliérky zůstal kdesi v Gjøviku, aby vydělal nějaký ty love na vylepšení služeb, a hostů bylo požehnaně, jako much v létě. Madam majitelka musela pěkně ohánět!
Pohádkové Rondane (část 3)
Původně jsme chtěli jít na kopec na druhé straně údolí. Ale jsme líní. Strašně líní. A dlouho vyspáváme. A čeká nás pak ještě 8 kiláků zpátky k autu. A vůbec.
Pohádkové Rondane (část 2)
„Je tam tma. Černočerná tma. Kolik asi může být hodin? Počkat, to už je tolik? Měli bychom vstávat, pokud chceme stihnout dojít na ten Rondslottet!“ „Ještě chviličkuuu.“ Přitulit se a na chvíli ještě usnout. Zima má na severu jednu velkou nevýhodu. Ráno je dlouho tma, takže se vám vůbec nechce z vyhřáté postele… Teď už ale fakt musíme vstávat.
Pohádkové Rondane (část 1)
Toulat se zasněženou krajinou a mít večerní vítr v zádech. Pozorovat nízké zimní slunko, jak si hraje v krystalkách lehoučkého prašanu. Cítit, jak horský mráz štípe do tváří. Slyšet ticho. Ocitnout se jen na chvíli ve vánoční pohádce…
