Kdyby mi někdo před rokem řekl, že budu někdy vybírat kontejnery, nasadila bych zhnusený výraz a pak bych se mu vysmála nebo jej poslala do oněch míst. Změnila jsem názor. Je to docela dobrý způsob, jak ušetřit, když víte jak na to! Dovolte, abych vám představila svého nového kolegu: Dumpster diving!
Dumpster diving, v překladu potápění v popelnicích, je celosvětové hnutí lidí, kteří protestují proti současnému konzumnímu systému a plýtvání potravinami. Supermarkety, ale třeba i restaurace totiž ve velkém vyhazují nespotřebované přebytky, potraviny s prošlou trvanlivostí, porušená balení nebo zkrátka jen „nevzhledně vypadající“ ovoce. Často to jsou ale věci, které jsou normálně poživatelné a nic jim kromě minulého data nebo špinavého obalu není. Tolik k úvodu.
Můj první lov
Jelikož je jídlo v Norsku drahé a plýtvání potravinami rozhodně neschvaluju, rozhodla jsem se, že Dumpster diving vyzkouším a sama se přesvědčím o rozsáhlosti problému. Přes Facebook jsem kontaktovala norskou komunitu s tím, že jsem nový student v Bergenu a že bych se ráda k někomu připojila. Hned mi odpovědělo pár lidí a rovnou jsme se domluvili na pondělí 17.8. Challenge accepted:-) Poctivě jsem se tedy připravila – vzala jsem si igelitové pytle, krosnu, nenápadné sportovní oblečení a plna napětí a vzrušení vyrazila na domluvené místo srazu.
Nakonec jsme čtyři, seznamujeme se, a hned razíme směr supermarket č.1. Není tady žádný plot, ke kontejneru se tedy v pohodě dostaneme. Chvíle napětí. Baterkama svítíme dovnitř a vidíme spoustu balíčků sladkostí – čokolády, bonbóny. Gunnhild, zkušená dumpsterdiverka, leze dovnitř a kontroluje špinavé balíčky. „Jsou jen špinavé, neporušené. A ani nejsou prošlé!“ Jásáme. Pytlík po pytlíku vyhazuje ven a každý si je cpeme do igelitek. Amazing! To byl ale jen začátek.
U druhého obchodu není jen jeden velký kontejner, ale hned několik popelnic. Prozkoumáváme pěkně jednu po druhé. Mísí se ve mně pocity radosti a zároveň bezmoci nad tím, kolik se toho vyhodí. V jednom konťáku jsou jenom chleby. Čerstvé dnešní chleby, zabalené pěkně ještě z regálů. (Pozn. V Norsku balí chleby rovnou do papírových sáčků) Evidentně je neprodali, tak co s tím, že. Popelnice to jistí. V další popelnici je hromada banánů.
Na pohled jsou to takové ty zralejší banány s trochu nahnědlou slupkou. Ale vždyť takhle mají zralé banány vypadat! Ne ty nazelenalé naleštěné potvory! Bohužel pro mnoho lidí jsou poctivě vyzrálé banány na pohled již zkažené. Co naplat, beru dva obrovské trsy banánů a cpu je do igelitky. Přidávají se v plastu balené saláty, žlutý meloun, papriky, hrozny , dvě brokolice apod. Všechno jsou to věci balené v igelitu, takže jim opravdu nic není, obaly jsou jen trochu načichlé.
Lov byl úspěšný. Nočním vylidněným městem se vracíme zpět do svých domovů a domlouváme se, že se zase sejdeme, až nám dojdou zásoby. Tak, teď už jen vybalit, prostřídit, pořádně umýt a uskladnit. Mám plnou lednici dobré zeleniny, mrazák plný chleba a na chvíli od shánění potravy vystaráno. Mission completed!
Při pohledu do popelnic je mi opravdu smutno a hlavou se mi honí spoustu otázek. Proč se tolik jídla vyhazuje? Proč, když je v balení deseti vajec jedno nakřáplé, vyhodí se celé plato a nikdo to nepřebere? Proč se vyhazují normální, ač nahnědlé, zralé banány? A když se neprodají všechny chleby, musí putovat rovnou do popelnice? Kde je chyba? Nevíme o tom, tolerujeme to, nepřemýšlíme nad tím, chceme se jen najíst…
A co vy? Vyhazujete celé balení i když je jen jeden kousek špatný? Nakoupíte ve slevě celé balení a pak ho část vyhazujete? Hnusí se vám hrabání v odpadcích?
Pozn. je mi jasné, že pro mnoho z vás je toto téma trochu kontroverzní. Ano, je to kontroverzní, dumpster diveři se často navíc pohybují na hranici zákona. Kdyby vás zajímalo něco víc nebo chtěli diskutovat, napište do komentářů, klidně polemizujte, ptejte se. Můžu pak dát dokupy článek s tipy, jak na to nebo text právě o legalitě či nelegalitě dumpster divingu.
Koho by to zajímalo víc, tady je pár odkazů:
http://hobby.idnes.cz/freegans-popelnicovy-potapeci-vareni-z-odpadku-maximus-thaler-p78-/hobby-domov.aspx?c=A130827_131038_hobby-domov_mce
Můžu potvrdit. V Norsku jsme měli taky hromadu chleba zdarma tímto způsobem. Myslím si, že češi ale taková hovada co se týče neúcty k jídlu nejsou…
Zuzko, hlavně si nezadělej na nějakou infekci. Těch banánů bych se bála. Ale jinak máš pravdu, že by ty potraviny mohly posloužit ještě legálně – na charitu, bezdomovcům, studentům! apod. V naší domácnosti nevyhazujeme ani rohlík.