Doma míváme na Vánoce kapra, Američani a Britové krocana, ve Španělsku úhoře a krevety. Co je ale typickým norským vánočním jídlem? Aby to zjistili i mezinárodní studenti, připravila pro nás mezinárodní studentská unie již tradiční Julebord [jýlebúr] – vánoční stůl.
Večeře se konala ve studentském klubu Huset a sestávala z mnoha chodů – každý si mohl nabrat, nač měl chuť. Sice mělo být vše nachystáno v osm, ale když něco organizuje Španělé, mívají na to obvykle dost času. Ve stanovený čas alespoň vládl v klubu čilý ruch a každý, kdo měl volné ruce, přiložil ruku k dílu a prostíral stoly, připravoval výdej jídla, zapaloval svíčky, vybíral hudbu anebo jen přispěchal s dobrou radou.
Jídlo se vydávalo poněkud nevánočně – formou samoobslužného bufetu. Však taky přišlo přes 60 lidí, to by jeden nestíhal oběhat. Navíc každý si dal na co měl zrovna chuť. A jak tedy vypadá norské vánoční jídlo? Je poměrně rozmanité, ale má několik společných jmenovatelů. Hlavně tuk, mastnostu a spoustu masa. Hlavní chodem zpravidla bývá steke ribben, což jsou sice v překladu pečená žebírka, ale ve skutečnosti je to spíš bůček. K tomu mají pečeného krocana (ovnsbakt kalkun), rybí karbanátky (fiskekaker) a kořeněné klobásky medisterpølser. Oblíbeným jídlem je taky pinnekjøtt, což je pečené jehněčí nebo skopové. Přílohami k jídlu je surkål (dušené bílé zelí s kmínem), zeleninový salát, vařené nebo pečené brambory a hnědý sos. Jako dezert je podávána rýžová kaše s červeným sosem z brusinek a malin.
Pokrmů je dosytosti, každý sedí a dlabe. Zavládlo takové příjemné ticho, přerušované jen cinkáním příborů. Hodně lidí se přejedlo (a jídla je pořád dost) a teď sedí a s blaženým výrazem tráví. Ti, kteří jedli méně, se již přesouvají mezi židlemi a potkávají se se známými, případně se přesouvají na taneční parket, kde se rozjíždí cosi, co úplně zabíjí vánoční atmosféru. Když už zcela vymizela, zvedám se kolem desáté k odchodu. Děláme si s Christin ještě trávicí procházku do přístavu. Mrzne.
Takhle nějak to bylo
Jedlo se, tančilo, pilo
Hosté se scházejí k veliké slavnosti
Děda Mráz se Santou provádí hlouposti
Večeři přivezl v odřeným kombíku
Stárý pán s hárem svázaným v culíku
Hloučky se vytváří okolo kastrolů
Žebírek, krůt a pečených bramborů
Hrdlo již vyschlo a sliny se sbíhají
Indové s příbory ke stolům spěchají
Fronta se táhne až dolů pod schody
Ti v svetrech červených hlídají východy
Ke stolu, k příboru! Honem se naperte!
Domů a do zásob zbytky si poberte
Tak končí sobotní sváteční hostina
Santa spad’ pod stůl a prosinec začíná
Sám jsem nefotil, tak alespoň přikládám odkazy na fotky od Daniela a Dmitrije.
Nikde jsem Tě nezahlédla, fotky jsou moc tmavé. Jídla tam bylo hodně, ale není nad naše národní vánoční jídlo.
A tu říkanku jsi skládal?
Občas jsem se tam mihnul, ale fotogenický moc nejsem. Ano, ano, udělá-li se náš kapr bez té olejem nasáklé strouhanky, pěkně jen zamoučněný a s kořením, tak je moc dobrý 🙂
Říkanku jsem samozřejmě skládal sám, ovšem nutno podotknout, že je silně inspirována Plíhalovou Pohádkou. Ale aspoň k ní existuje i melodie a dá se zazpívat 🙂