Tuhle mi napsal kamarád, že připravuje pro svoji přítelkyni, a zároveň moji kamarádku, narozeninové překvapení. A jestli bych prý také něco nepřispěla. Skvělý nápad! Jenomže jak doručit list papíru s věnováním na tisíc mil daleko, když za necelé dva týdny odlétají do Ameriky? Stihlo by to z Norska dojít?
Náhodou jsem se zmínila, že su v Bergenu. „Tam právě přestupujeme na let!“ Tyjo, divím se: „A kolik tam máte času?“ Po krátké domluvě zjišťujeme, že do Bergenu přilétají v pondělí večer a letadlo dál jim letí až druhý den v 11. Nabízím přespání a trochu té zábavy a je to.
Setkání je to radostné. Dostávám bochník Šumavy, kecáme-konečně trocha té mateřštiny, a druhý den ráno vstáváme v 6, abychom stihli ranní procházku poloprázdným Bergenem.
Mno, a to se v Brně nesejdeme, jak je rok dlouhý. Inu, svět je malý a o náhody tu není nouze.