Být chvíli sama, ztracená v horách. Putovat jen tak krajinou, stírat ranní rosu z borůvčí a poslouchat. Poslouchat švitoření ptáků, píseň větru hrající ve stéblech rezavé trávy. Poslouchat ticho. Absolutní ticho.
Naučili jste se norštinu a myslíte si, že se domluvíte všude? Omyl! Norština je jazyk se spoustou dialektů, co kraj, ba dokonce vesnička, to jiné nářečí. Abychom to ale nezamotali hned zpočátku, norština má z historického hlediska dvě oficiální spisovné formy – bokmål a nynorsk.
Tady v Bergenu a jihozápadní části Norska se převážně mluví nynorskem. A jak to poznáte? Na první poslech si všimnete Bergenského chrčivého „R“, které je podobné francouzskému. V bokmålu se naopak více používá normální „R“, na které jsme zvyklí. Mezi samotnými Nory jsou tyto rozdíly často terčem vtípků, takže až uslyšíte někoho přehnaně říkat: Bæææææærrrgen, budete vědět, o co jde:-)
No posuďte sami na dvou písních o Bergenu. Schválně, zda poznáte, kde se zpívá nynorskem:-)
1)
2)
Malíř podzim navštívil Norsko se svou nekonečnou paletou barev. A aby mu to lépe schlo, pozval si k podzimnímu tvoření sluníčko a modrou oblohu. Ano, těžko tomu uvěřit, ale téměř celý říjen je tady krásně a deštivé dny bych spočítala na prstech jedné ruky. Jen ta rána už jsou chladná. Nechte se unést podzimní náladou a koukněte na fotky v galerii ve článku.
Cukr kouše, vařit knihu, lovit dortík. Někdo by možná mohl namítnout, že to jsou nesmysly. Ale vzpomeňme si na pohádku o Honzíkovi, jak se učil latinsky (sudkulatý, rystupije, tujekáva, tenturyje)
Norové se s ničím ne…u. Žádné zdvořilosti. Žádné prosím. Žádné velevážený lorde pane. Žádné dlouhé omluvy. Tečka. Chudáci Britové.
Chcete-li ale vědět, jaká tedy jsou užitečná „zdvořilá“ slovíčka, pak vězte, že nejvíc uslyšíte:
Norština je germánský jazyk. Čili když umíte angličtinu či němčinu, máte z poloviny vyhráno. Spousta slov zní buď podobně nebo stejně a u gramatiky platí totéž.
Schválně, zda porozumíte těmto slovům? Když si je zkusíte vyslovit anglicky, máte vyhráno…
klovn, jobb, trøbbel, streit, peanøtt, bok, mandag, skole, sommer, vinter
Kalendář je dobrý sluha, ale zlý pán. Je fajn, že vím, kdy mám všechny přednášky a zkoušky, ale…Ale? Počkat, počkat, první zkoušku mám už za tři týdny! A cože, tohle byla poslední přednáška? No potěš..
Kdesi v dáli, na Masarykově univerzitě semestr sotva začal, ale tady v Bergenu abychom už pomalu začli pomýšlet na zkoušky. Včera jsme měli poslední regulérní přednášku z předmětu Scandinavian Area Studies, v norštině zbývají poslední 3 týdny. Uteklo to rychle. Už abych se začala učit, protože první zkoušku mám 5.11. Právě z norštiny.
A abyste z toho taky něco měli, dáme si krátký seriál o norštině, co vy na to?
Vi begynner i morgen!
4.10.2015
„Běžím stále výš a výš. Culík, vysoko vyčesaný, se houpe ze strany na stranu a z uvolněných pramínků vlasů mi odlétají krůpěje potu. Teď krok sem, mezi kořeny, na kámen, přeběhnout bažinku. Náročný terén si žádá pečlivě volit kroky, ale zároveň musím zachovat rychlost běhu. Cítím, že každý sval dělá svoji práci tak, jak má a že dneska se mi poběží skvěle.“
Doteď jsem po okolních horách spíše chodila a běhat jsem v nich byla jen minimálně. Nyní už potřebuji víc času pro práci do školy, a tak se zase rozbíhám do dálek. A roviny nejsou zrovna moje oblíbený profil. Takže?
Pokračování textu Běhání po rovině? Děkuji, já raději po horách!
Prázdný pokoj, studená podlaha a příliš holé zdi. To není nic pro mě. Proto jsem za pomoci Martina využila všech možných prostředků, abych se cítila jako doma!
Ten povznášející pocit, když se ráno probudíte, vykouknete ze stanu a máte úchvatný výhled na krajinu, ze které vítr přes noc odfoukal mraky. Ten pocit, když je pak je celý den krásně teplo, že se můžete natáhnout na kámen a kochat se. Za ty chvíle mokrých bot, zmrzlých prstů a nepohodlí to stojí.
