„Jó, jasně, přijeďte.“

Když už máte známé či příbuzné v cizině, proč toho trochu nevyužít, že jo? Vyrazit si jen tak na pár dní, neřešit ubytování a ještě dostat večeři a teplé vafle s marmeládou? No panečku, kdo by nechtěl? Welcome to the „Hotel Stor Liten Příšerken min“ all inclusive!

Začátek adventu byl v našem podniku celkem rušný. Asistent hoteliérky zůstal kdesi v Gjøviku, aby vydělal nějaký ty love na vylepšení služeb, a hostů bylo požehnaně, jako much v létě. Madam majitelka musela pěkně ohánět!

1. návštěva adventní (Teta Zdena a sestřenice Marťa)

Před prvním adventním víkendem přijely dvě nadšené milovnice kulturních procházek, severské architektury a samozřejmě kaváren a malebných vobchůdků. Jelikož náš hotel nabízí all inclusive, nemohli jsme si dovolit odmítnout zajistit bohatý program s průvodcem a počasí přímo na míru tak, aby se návštěvnice nevyděsily, ale zároveň aby si severské počasí zažily na vlastní kůži. Všecko je to dneska vo zážitku, že jo.

Na uvítanou naše exkluzivní kuchyně přichystala norskýho lososá s tradiční vomáčkou, aby se návštěva jen volizovala za ušima. Ráno jsme si pěkně přispinkaly a na gájdyd túr se vydaly až kolem desáté. Hanzovní muzeum, barevný domečky Bryggen, kavárnička, dortíček, vobchůdky se slevama a hustokrutopřísný perníkový městečko = spokojený tváře.

Druhej den jsme si opět přispaly, aby snad dámy neřekly, že je hotelová služba tahá z postelí příliš brzo.  Ranní bergenské krupkobití bylo už předem v plánu, aby jenom nepršelo. To by nebyl pravý zimní Bergen. Pak už ale bylo zajištěno pěkné přírodní nebeské divadlo – souhra mraků a slunka, a proto jsem vzala hosty vláčkem na Fløyen, odkud byl krásný výhled na město. Ó, jak se jim to líbilo!

Vánoční tečkou za krásným dnem bylo rozsvěcení vánočního stromečku, kterej plave na pontonu ve vodě, to jinde nemaj, heč! A taky vánoční koledy a závěrečnej vohňostroj. No, trošku jsem se v těch davech nemohly najít, ale uznejte, lepší po než vůbec. Pak přišlo malé zaváhání s toaletami, ale za to již náš hotel nemůže. Ve městě prostě moc nejsou veřejné záchodky, no. Alespoň to spravil závěrečný kebab. No dobře, pálil jako čert. Takže to spravily večerní už úplně závěrečné vafle. Tečka.

2. návštěva adventní (Katka a Jarda Kulichovi)

Sotva tejden uplynul a už se do našeho hotelu hrnuli další hosté. Jémine, to bude muset pokojová služba nachystat prostory, aby se všichni hosti vešli a měli prvotřídní komfort! Aspoň se konečně vrátil asistent hoteliérky Martin, zařídil povoz a také veškeré technické služby. Ve čtvrtek jsme tedy společně mohli dojet na letiště a jako správná delegace přivítat hostí.

„Ó, jak jsou hosté štědří. Také dovezli cenné dary z cizích krajů, stejně jako předchozí návštěva.“ A aby hned po příjezdu nezaháleli, byli vytaženi na krátkou procházku na vzduchu. Mezitím už se opět chystala večeřa, i když asistent tentokrát trochu zaspal s časomírou, takže si hosté chvíli počkali. Holt, každej den není posvícení. O to víc si tradiční norský jídlo vychutnali a hned, jakže to ta šéfkuchařka dělá.

Druhej den byl program nabitej, taky jsme prošmejdili Hanzovní muzeum a všemožné uličky. Hlavně ty lesní, že jo. Protože na Fløyen jsem tentokrát doťapali hezky norsky po svejch. I počasí nám přálo, krásný bergenský přepršky a překrupičky, to by se jeden blahem hned rozpustil. Ještěže byl nahoře ten pěknej výhled. To za těch pár kapek a jednoho sněhuláka stálo. Odpoledne jsme zakončili v jedný bryggenský kavárně se spoustou výtečnejch zákusků. Jó, když se někdo má, tak se někdo má! A co večír? Je tma a kde nic, tu nic. Nu, aspoň ti perníkáři neměli zavříno a tak jsme šli vočumovat to nejvobrovštější perníkový město na světě. Nojo, nojo, kloubouček:-)

Třetí den už jsme šli bez asistenta, prej že musí pracovat či co, ale víte jak. To sou dneska samý počítače a tyhlety internety. My ostatní jsme si tedy udělali druhou vejpravu do víru velkoměsta. Pořádně jsme prolezli Bryggen, ty křivý barevný baráčky na pobřeží, popili horkej nealkoholickej svařák a pokochali se zpívajícíma dětma v dřevěných uličkách.

Co byl ale nejlepšejší zážitek, viděli jsme vobrovskou školní plachetnici připlouvající do přístavu. To vám bylo! Námořníci a námořnice sedící na ráhnech jako kuřata a halekající ty svoje popěvky. Mělo to atmošku, to vám teda řeknu.

Samozřejmě jsme pak nevynechali ani hrancle se smaženejma rrrybíma a mořskýma potvorama, což bylo výborný a dodalo nám to síly na další courání křivolakýma uličkama na druhé straně přístavu. Malinkaté a malilinkatější domečky, zahrádečky a titěrné všechno se hostům vopravdu zamlouvalo. Teda, aspoň myslím.

Uchození, vyfoukaní a trošku zkropení deštěm jsme si rádi sedli do Bybanánu a dojeli zpět na hotel. Udělat vafle, dát si pořádně do nosu a pořádně zakončit příjemných pár dní v hlavním městě deště. Je to fuška, to průvodcování, to vám teda řeknu.

Každopádně, náš hotel děkuje všem za návštěvu a těší se na Váš další pobyt!