Pátek 16. 8. 2013
Vycházím ze školy a vyhlížím červeného drobečka. Prší. Ne moc, ale jsem rád, že si můžu ty dva kilometry na kolej ušetřit. Prohazuju batohy a míříme do Osla. Páteční odpoledne v Oslu vypadá dost podobně jako páteční odpoledne v Praze, jen tady stojí kolony ve všech směrech. Po hodině popojíždění nacházíme jediný otevřený kemp, Ekeberg Camping. Podle předpovědi by mělo začít pršet kolem šesté večer, na hodinkách mám 17:40. Řídíme se tedy heslem: „Za deset minut prší,“ a stavíme stan svižně. A opravdu, chvilku po dokončení se z nebe spouští první kapky.
Na večer máme naplánovanou večeři při příležitosti bratrových osmnáctin a mého ponechání tady. Přesně podle norského přísloví „Det finnes ikke dårlig vær, bare dårlige klær“ neboli „Špatné počasí neexistuje, jen špatné oblečení“ vyrážíme dešti vstříc. Kolemjdoucí Norka si musí připadat jako infocentrum, neboť na ni stojíme frontu za dalšími návštěvníky kempu. Smutně nám sděluje, že v okolí žádná restaurace není, že musíme do města.
Pokračování textu Oslo
