Už více než týden mám za sebou zkoušku z norštiny 🙂 Jsem tak chytřejší a znalejší než vy a můžu vás poučovat! (jestli ovšem chcete). Říká se, že naučíte-li se norsky, domluvíte se i ve Švédsku a Dánsku. Protože zatímco Nor se domluví s oběma, Dán bavící se se Švédem se občas musí přepnout do angličtiny.
Norština (norsk [noršk]) je germánský jazyk. Když se do něj zaposloucháte, přijde vám jako něco mezi angličtinou a němčinou. Ve skutečnosti je to severogermánský jazyk, který je od obou mírně odlišný.
Podstatná jména
Tou nejvýraznější odlišností je tvoření určitého tvaru jednotného čísla u podstatných jmen připojováním členu na konec slova. Zní to trochu kostrbatě, že? Ukažme si to na příkladu. Vezmeme-li si otázku z nadpisu: et hus znamená nějaký dům, et je člen středního rodu. Oproti tomu huset je určitý dům. Množné číslo se tvoří přidáním koncovky -(e)r pro neurčitá slova, nebo -(e)ne pro určitá. Aby to nebylo moc jednoduché, existují i výjimky, jako třeba náš oblíbený dům. Jednoslabičná slova středního rodu jsou v množné čísle stejná. Domy se tedy řeknou hus.
Výslovnost
Jestli jsem vás ještě nezmátl, nevadí. Přitvrdíme. Zaručeně nejtěžší, co novice v jazyku čeká, je naučit se správnou výslovnost. Zlatá němčina! Jeden má občas pocit, že jak vikingové pořád někde dostávali po papuli a měli ji pořád sešitou, tak začali samohlásky vyslovovat „na půl huby“. Všechny samohlásky se vyslovují tak nějak temně. Podívejme se na ně:
| Hláska | Výslovnost | Příklad slova | Výslovnost | Význam |
|---|---|---|---|---|
| A | a | bra | bra | dobře |
| E | e | ei jente | aj jente | dívka |
| I | i | kinisk | chinisk | čínský |
| O | u | et bord | et búr | stůl |
| U | í (něco mezi u a teplým í, nejvíce se to asi blíží zteplenému německému ü) |
et hus | et his | dům |
| Y | y (opravdu temné y, podobně jako v ruštině) | ei hytte | aj hytte | chata |
| Æ | jak když bečí ovce (otevřené é) | ei sætre | aj sétre | letní farma |
| Ø | temné é, podobně jako německé ö | øvre | évre | horní |
| Å | o | kål | kol | zelí |
Pak si ještě zapamatovat, kdy se čte s jako š (to je jednoduché – ve spojeních -ski- a -sky- (např. skiløype [šiléype] = lyžařská trasa), když se píše jako skj (skjema [šéma] = formulář) nebo sj (dusj [düš] = sprcha) a v případě, kdy následuje po r (norsk [noršk] = norský).
Při brouzdání na internetu jsem našel celkem dobrý přehled výslovnosti.
A to ostatní?
To ostatní už není tak složité. Naučíte se čísla (nejvtipnější je číslo 20 – tjue [chúe] :D), hodiny, pár základních sloves (a taky jich je pár nepravidelných) a slovosled a můžete se vydat do světa a zkoušet svou norštinu. Nejprve sice asi nebudete rozumět, ale pak útržky rozhovorů začnou dávat smysl. A když nebudete rozumět mluvené řeči, zkuste se aspoň dívat po nápisech. A poslouchejte, jak je lidi okolo vyslovují.
Tak hurá do toho a Ha det bra! 🙂
P.S.: Když se nebude dařit, většina Norů umí anglicky líp než vy 🙂