Archiv rubriky: Postřehy z cest

Zdá se vám, že jste dlouho neslyšeli nic o horách?

Dlouho jste se nepokochali výhledy na blankytně modrá jezera?

Chyběla vám drsná severská příroda? Jo?

Zdá se vám to správně, protože jsme poslední skoro dva týdny byli na okružní cestě po krásách Norska. A než se prokoušem všema těma fotkama, uděláme nějaké smysluplné galerie a napíšeme pár zápisků, tu máte první vlaštovku. To abyste neřekli, že na vás kašlu.

 Tož, kochejte se a těšte se na Geirangerfjord, Stølsheimen, Reinheimen, jotunheimen, jezero Gjende, ledovec Jostedalsbreen, Lom, Lillehamer, Hardangerviddu, Huldreheimen a tak.

Pokračování textu Mnoho tváří Norska…

Léto v Bergenu pokračuje, slunko pálí jak splašený a všechny nebeské ovečky raději spásají zelenou trávu místo prohánění po obloze. A půlka Bergeňanů, místo toho aby pracovali a chodili do školy, je nalezlá v horách. A tak nám nezbylo, než jít s davem.

Pokračování textu Mt. Fløyen a Mt. Rundemanen

O víkendu mě přepadla strašlivě líná. V sobotu dokonce taková, že jsem nevytáhla paty z koleje. Už je to tak. Venku se střídali Uplakánek se Sprchou a večer to ještě zakončil Yr, takže se přiznám, že se mi vůbec nic nechtělo. Znáte to. Neděle už ale přinesla jen sychravo a mlhu, a tedy chuť nesedět doma. Poté, co jsem si trochu přispala (Jenom asi do 12ti), jsem si sbalila batůžek, nahodila pohorky a vyrazila za dobrodružstvím. Lyderhorn,další z bergenských vrcholů, čeká!

Pokračování textu Blátem a pralesem na Lyderhorn

… a taky červená

… a taky žlutá

V neděli jsem se vydala na odpočinkový, zhruba desetikilometrový, výlet na Løvstakken (477 m.n.m.) Sotva však vylezu z kolejí a ujdu pár stovek metrů, už na mě hulákají obrovské šťavnaté maliny. No řekněte, přece je nemůžu jen tak nechat viset. O kousek dál a malý kousek výš, když jsem našla správnou cestu lesem hore, se zase o slovo hlásí borůvky. Ty potvory!

Pokračování textu Komu se nelení, tomu se modrá…

Cíl: Ulriken, 643 m.n.m.
Délka trasy: cca 20 km

Co jiného bych mohla dělat o víkendu, než se vydat do hor. Bergen má tu výhodu, že hory a příroda jsou přímo na dosah ruky. Pro začátek je tu Ulriken – magická hora, která mě přitahovala každným dnem již od mého příjezdu. Konečně se mi poštěstilo se na ni podívat. A počasí vyšlo nádherně, v závětří krásné léto na kraťasy, nahoře na mikinu a větrovku. Značka ideál.

Pokračování textu Vřesoviště, borůvky a Ulriken

Ve čtvrtek mi začala škola.

 Tedy, alespoň přípravný týden se slavnostním uvítáním studentů, typicky norským obědem a informačními schůzkami ohledně studia, kulturního programu a sportovních aktivit. Překvapilo mě, jak jsou všichni oficíři milí a vtipní a jak ochotně řeší všechny problémy a požadavky. Krom toho byli všichni organizátoři prvních dnů připravení, dodržovali časový harmonogram a všem všechno fungovalo. Jo, holt máme se stále ještě co učit. Ale psát o škole se mi moc nechce, a tak vám radši sdělím pár dojmů z mých toulek Bergenem.

Pokračování textu Toulání po Bergenu

„Dobré odpoledne, my se ještě neznáme. Dovolte mi tedy, abych se představil. Říkají mi Yr a budu vás provázet celým vaším pobytem v Bergenu. Mezi moje oblíbené činnosti patří zajišťování vytrvalého deště a silného větru, do kterých vám bude prd platný déštník i klasická větrovka. Přesto vás tímto rád budu otravovat tak dlouho, jak jen to bude možné. Když se mi bude chtít, zesílím vytrvalý deštík na pravý nefalšovaný bergenský chcanec, a to bude teprve vopruz.

  Pokračování textu Prší, seznamte se

Znáte ten vtip, jak se sejde Nor, Mexičanka a Češka v letadle? Já už jo…

Pokračování textu Welcome in Bergen!

Středa 5.8.

Vůbec mi nepřijde, že bych dneska měla někam cestovat. A už vůbec mi nepřijde, že jedu pryč na půl roku. A k tomu nechutně brzo vstáváme do nechutného vedra. Hm, pokud vám přijde, že si stěžuju, mýlíte se, na ten sever se už docela těším. Tak hurá na letiště.

Váha batohu napovídá, že si zase budu muset zahrát 3D puzzle a dvě kilíčka odhodit. Co se dá dělat, tak budu prase bez mýdla a šampónu, které mi ležely od Vánoc na poličce a konečně mohly mít slušné využití. Batoh mizí v nedohlednu a nezbývá než se na tři týdny rozloučit se svým milým.

Pokračování textu I believe I can fly

Norsko, ta potvůrka malá severská, si tak dlouho nedalo pokoj, až jsme se opět rozhodli se tam vydat. Já na studia a Martin mě psychicky podporovat a tahat do přírody, až mě to učení poleze krkem. A taky pracovat, ale pšššt. No, abyste z našich strastiplných cest taky něco měli, budeme sem průběžně přidávat zápisky. Ale to už vlastně všechno víte, takže začneme úplně odjinud.

Pokračování textu Cestovní horečka začíná – připoutejte se!