Bær-tur

Úterý 20. 8. 2013

Úterky mám v rozvrhu volno. To znamená, že budu zkoušet vyrážet na celý den na výlet, ať už s učením, nebo bez. Teď ještě žádné učení nemám Ani mně, ani Christin ještě nezačala škola, plán byl jasný. Nedaleko od Gjøviku má místní spolek DNT samoobslužnou chatičku, to se musí prozkoumat! Na mapě k ní není značená žádná cesta, ale je to jen taková mapa-nemapa sebraná v infocentru.

Ráno jsem ještě musel vyřídit povolení k pobytu, takže jsme dali sraz u fízlárny. Celé hlášení i papírování zabralo dohromady asi 10 minut – žádná přebujelá byrokracie jako u nás Teď můžu v Norsku zůstat, jak dlouho se mi zlíbí (dokud mi nedojdou peníze).

Míříme změsta vzhůru, u koupaliště odbočujeme na pěšinku pod lyžařským vlekem. Chceme se podívat na vyhlídku na město. Vrcholek kopce město dost zanedbává, je tam takový nepořádek, jaký jsem v Norsku ještě neviděl. Ale výhled je odtamtud pěkný. Kdesi v hloubi pod námi spočívá podzemní stadion Fjellhallen vybudovaný u příležitosti ZOH ’94 v Lillehammeru.

Christin je hrozně mrňavá (chudák holka nejí maso, tak nemá z čeho růst) a mám občas problém ji z té hloubky slyšet. Moc toho nenamluví a často odpovídá prostým „Yes“. Je na ní hodně znát německý přízvuk, to se hodně projevuje u slov, obsahujících S, které čte jako Z (např. also [ólzo] ). V krátké chvíli se ale rozmlouváme a protože ani jeden neumíme anglicky nijak oslnivě, baví se nám spolu celkem dobře Vyprávím jí o návštěvě Osla, ona mně zase o Bergenu.

Zkouším trochu koukat po houbách, ale nic kloudného nevidím. Buď jsou to prašivky, nebo jsou celé sežrané. Chvíli na to se ale objevuje kompenzace – záplavy malin (bringebær), borůvek (blåbær) a brusinek (tranebær), semtam i divoký rybíz (solbær). Zvláště maliny a borůvky jsou opravdu obří kousky a jsou jich mračna, brusinky by potřebovaly ještě chvilku dozrát. Začínám sbírat plody do krabičky od sýra, nemám nafukovací žaludek Aspoň bude co dělat večer – upeču buchtu

Při cestě k chatě narážíme na skupinu důchodců. Koukám, co drží v ruce – a ona je to orienťácká mapa! Vyrazili na výlet a směřují nás správným směrem. Jako bonus jsem se dozvěděl, že mapa je k dostání zdarma v místních supermarketech a že v okolí Gjøviku je rozmístěných 50 kontrol, takže je možné trochu potrénovat Borec z Gjø-vardu mi zatím neodepsal, tak můžu běhat aspoň sám.

Snad míříme správně. Na žádné mapě ani infotabuli není o Fogdehyttě ani zmínka. Už už to vypadá slibně… Ne, to není ono. Ale je to táboříště – připravené dříví, gril, stan lavvo, spací patro, překážky, lavičky, … Takových tábořišť je v okolí norských měst celkem dost,  stačí si donést něco k jídlu a můžete hodovat. Jen důležité upozornění – od 15/5 do 15/9 se v norských lesích nesmí rozdělávat otevřený oheň! Pro označená tábořiště ale platí výjimka, takže tady by to klidně šlo V lavvu jsou lavičky a kamna – místo jako stvořené pro večerní seance.

Asi jdeme špatně. K těmhle drátům jsme vůbec neměli dojít. jen pro jistotu zkoušíme ještě kousek popojít, a ono hele – už je vidět šipka se známým logem DNT. Chatka je opravdu malinká, skromná a zamčená. Naštěstí standardním chatovým klíčem DNT Uvnitř vcelku nic nepotřebujeme, nahlížíme čistě ze zvědavosti. Jsou tam dvě palandy, kamna, stůl, hrnec, konvice. Zařízení prosté a jednoduché. Na stolku leží návštěvní kniha, v šuplíku nalézám mariášky. Zapisuju do knihy první český zápis, Christin zatím fotí a fotí a fotí. Před chatou jsou i lavičky – ideální místo na oběd. Chleba, sýr, tempeh, salát. A jak jsem si pošmákl

Univerzální klíč si mohou za vratnou zálohu 100 NOKů vypůjčit členové DNT v kterékoli jejich kanceláři nebo kterékoli chatě s personálem. Členství není drahé, já jako mladistvý do 26 let jsem za něj zaplatil 300 NOKů. To mi umožňuje využívat slevy pro spaní na chatách a zvláště tam jsou opravdu výrazné – za 1 noc zpravidla ušetříte kolem 200 NOKů (např. 300 nečlen / 200 člen / 100 mladistvý člen – chata Kjeldebu; nebo 175 (ne)člen / mladistvý člen zdarma – chata Mæhlumsetra).

Máme se k odchodu, jen uklidit po obědě, zamčít chatu… Ale, ale, co to nevidí oko mé modravé? Na skříni leží LOGIK, hra mého dětství (takové ty barevné čudlíky, které jeden nakombinuje a druhý se je snaží uhodnout). Čas odchodu se rázem prodlužuje o hodinu a půl.

Cestou na kolej je rozhodnuto. Nazveme tento výlet berry-trip (bær-tur). Krabička s se zaplnila. Prý že existuje i jakási multibær, což má být kombinací jahody a maliny. Před pečením ještě budu muset koupit cukr a prášek do pečiva. Norsky ještě neumím ani dobrý den, tak jsem zvědav, co koupím.

Při pečení se jazyková bariéra projevila naplno. Místo prdopeče jsem koupil instantní droždí Nu což, upeče se to tak i tak, akorát to bude takové ploché. Zatímco je buchta v troubě, pouštíme si pro lepší porozumění norštině film, který jsem si půjčil v knihovně – Povídky z kuchyně (Salmer fra kjøkkenet). Jako film to rozhodně doporučuju, ale chcete-li se naučit norštinu, půjčte si jiný film. V tomhle se v první půlce skoro vůbec nemluví

Byl to dlouhý, ale pěkný den. Doufám, že se nám podobně vyvede i víkendový výlet. A Zuzi, nežárli Je to sice lepší než chodit sám, ale moc se to od toho neliší.

Fotogalerie