Archiv autora: Kulda

V bílé stopě

V rohu pokoje stojí opřené běžky a venku mrzne. Předpověď hlásí první sníh každým dnem, avšak vždy jen poprašek, který zanedlouho roztaje. No co, tak přijde letos zima později než loni. Vždyť je teprve konec října.

Babí léto. Listí zlátne, lesy se pořád modrají borůvkami, začíná se stmívat dřív. Po sněhu ani památky, zítra má přijít ze západního pobřeží teplá fronta. Bohužel není září, jak by se mohlo zdát, ale druhá půlka listopadu.

Teploty jsou už několikátý den pod bodem mrazu. Začínají zamrzat okraje jezera, po sněhu ale není ani památky. Běžky stále neopustily své místo v rohu a nedočkavě z okna vyhlíží první vločky. Blíží se začátek prosince a pořád nic. Zkusím zítra tedy vyrazit do hor, tady bych se sněhu taky nemusel dočkat.

Pokračování textu V bílé stopě

Julebord – vánoční hostina

Doma míváme na Vánoce kapra, Američani a Britové krocana, ve Španělsku úhoře a krevety. Co je ale typickým norským vánočním jídlem? Aby to zjistili i mezinárodní studenti, připravila pro nás mezinárodní studentská unie již tradiční Julebord [jýlebúr] – vánoční stůl.

Večeře se konala ve studentském klubu Huset a sestávala z mnoha chodů – každý si mohl nabrat, nač měl chuť. Sice mělo být vše nachystáno v osm, ale když něco organizuje Španělé, mívají na to obvykle dost času. Ve stanovený čas alespoň vládl v klubu čilý ruch a každý, kdo měl volné ruce, přiložil ruku k dílu a prostíral stoly, připravoval výdej jídla, zapaloval svíčky, vybíral hudbu anebo jen přispěchal s dobrou radou.

Pokračování textu Julebord – vánoční hostina

Poslední závod

Sobota 23. listopadu 2013

12:00 – vystupuji v Hamaru na zastávce Furuberget. Kousek odtud je shromaždiště posledního závodu sezóny – Tøffen (= „tough guy“ = „drsoň“). Už vidím převlékárnu v garáži, vítá se se mnou hlavní rozhodčí, takový veselý stařík. Bohužel se vítá norsky, takže si asi moc nepokecáme. Po včerejším Språk kafé mám pocit, že norsky umím ještě hůř než předtím.

Organizátoři patrně počítali se sněhem, zatím „jen“ mrzne, teplota je kolem -5°C. Závodníci, povětšinou z Hamaru, už se sjíždějí – autmo, busmo, kolmo, pěšmo. Zase zavládla přátelská atmosféra, z které bohužel rozumím jen pár slov. Ač bylo v pokynech, že zahraniční účast je vítaná, anglicky jsem za celou dobu neslyšel nic.

Pokračování textu Poslední závod

Setkání s Hilde

Když jsme se sem chystali, předpověď hlásila nejhorší možné počasí – déšť se sněhem. Ony že né, že to bude dobrý, ať nesýčkuju. Teď, po návratu, už je jisté, že předpověď nekecala. Déšť a bouřka, kterou jsme potkali, dokonce dostala jméno: Hilde.

Bouře Hilde nás sice jen lízla, ale i tak jsme si ji užili.

Pokračování textu Setkání s Hilde

Osiřelý ptačí ostrov

Středa 13. listopadu 2013

Dnešní ráno mě zastihlo na nádraží v Lillehammeru, čekajíc na noční autobus. Holky mě překecaly, takže nakonec na západní pobřeží Sunnmøre mířím s nima. Naší první zastávkou bude město Ålesund, se dvěma přestupy jsme tam před desátou ranní.

Jeli jsme se společností Nettbuss, dálkové autobusy na linkách NX mají opravdu pohodlné. Místa na nohy je dost i pro mě, nad každým sedadlem najdete polštář. Nejlevnější jízdenky se dají sehnat na jejich stránkách (norsky), platit lze ovšem pouze norskou kartou. Každé přátelství se tedy hodí 🙂 Někdy je cena stejná, jako když si lístek koupíte u řidiče, ale vzhledem k absenci ceníku to lze jen těžko předpovědět.

IMG_6673.JPG

Pokračování textu Osiřelý ptačí ostrov

Konec podzimu v Rondane

Středa 30. října

Dnes vyrážíme na zlatý hřeb Zuzčiny návštěvy – do národního parku Rondane, nejstaršího norského NP. V průvodci se o něm můžete dočíst, že „je tento nádherný kus země jednou z nejpopulárnějších turistických oblastí,“ naštěstí pro nás pouze v létě. Část parku „se nachází ve vysokohorské zóně alpinského charakteru,“ což v Norsku není úplně obvyklé, protože většina hor je zde ledovcového původu. „Skály (a nejen ty, pozn. autora) jsou porostlé převážně lišejníky a jen v nižších oblastech charakteristickou břízou a rašeliništní vegetací.“  A navíc tam žijou sobi a losi, bohužel pro nás hlavně v létě.

Pokračování textu Konec podzimu v Rondane

Výlet krátký a mokrý

Úterý 22. 10. 2013

„Jéé, ono nasněžilo! :)“ volá nadšeně Mamka od okna. „To bude parádní výlet,“ kmitá mi hlavou. Sněhová mapa na kopcích ukazuje litt snø (trocha sněhu), na co návleky. Druhý podvlíkačky si taky brát nebudu, večer si v chatě zatopíme. Masíčko je naložené, už teď se mi při pomyšlení na večerní grilování sbíhají sliny.

Prázdný autobus, jen my dva a řidič. Sedím na přední sedačce, na klíně mapu a vyhlížím, kde zastavit. Cedule s názvy vesnic nepomáhají, jelikož tu žádné nejsou. Ani cedule, ani vesnice. „Tady!“ jásám nadšeně nad svým umem a řidič staví na blikačky u polňačky. Na polích leží poprašek sněhu a s kopců se valí dolů mlha. Doufám, že jsem to trefil správně, prvních několik metrů to potvrzuje. Taky potvrzuje, že jsme to přehnali s počtem vrstev. Na kraji kopce jde dolů mikina, o kus výš podvlíkačky.

IMG_6248.JPG

Pokračování textu Výlet krátký a mokrý

Babí léto

Středa 2. 10. 2013

Ano, ano, vím, že si dávám se zápisem pěkně na čas. Ale to víte, konec půlsemestru… Ke včerejší půlnoci jsem měl dvě dedlajny – každá znamenala odevzdat rešerši na zadané téma v rozsahu 10-15 stránek. A věřte, že rozebrat jednostránkové téma na 10 stran, ozdrojovat to, udělat k tomu vektorové obrázky a ještě to celé psát v angličtině, to už chvilku zabere.

Takže včera ve 22:35 jsem odevzdal druhou rešerši. Hodinu a půl před dedlajnou 🙂 Mám ze sebe radost – původně jsem chtěl zrecyklovat bakalářku, ale vzhledem k tomu, že většinu referencí jsem měl českých, rozhodl jsem se předevčírem pro změnu tématu. Strávil jsem odpoledne v knihovně a v součtu za nějakých 20 hodin bylo hotovo 🙂 Na to, že normálně napíšu za jeden den max. 2 stránky, je tohle docela příjemná změna.

Pokračování textu Babí léto

Hus nebo huset? aneb záludnosti norštiny

Už více než týden mám za sebou zkoušku z norštiny 🙂 Jsem tak chytřejší a znalejší než vy a můžu vás poučovat! (jestli ovšem chcete). Říká se, že naučíte-li se norsky, domluvíte se i ve Švédsku a Dánsku. Protože zatímco Nor se domluví s oběma, Dán bavící se se Švédem se občas musí přepnout do angličtiny.

Pokračování textu Hus nebo huset? aneb záludnosti norštiny