V bílé stopě

V rohu pokoje stojí opřené běžky a venku mrzne. Předpověď hlásí první sníh každým dnem, avšak vždy jen poprašek, který zanedlouho roztaje. No co, tak přijde letos zima později než loni. Vždyť je teprve konec října.

Babí léto. Listí zlátne, lesy se pořád modrají borůvkami, začíná se stmívat dřív. Po sněhu ani památky, zítra má přijít ze západního pobřeží teplá fronta. Bohužel není září, jak by se mohlo zdát, ale druhá půlka listopadu.

Teploty jsou už několikátý den pod bodem mrazu. Začínají zamrzat okraje jezera, po sněhu ale není ani památky. Běžky stále neopustily své místo v rohu a nedočkavě z okna vyhlíží první vločky. Blíží se začátek prosince a pořád nic. Zkusím zítra tedy vyrazit do hor, tady bych se sněhu taky nemusel dočkat.

Pokračování textu V bílé stopě

Julebord – vánoční hostina

Doma míváme na Vánoce kapra, Američani a Britové krocana, ve Španělsku úhoře a krevety. Co je ale typickým norským vánočním jídlem? Aby to zjistili i mezinárodní studenti, připravila pro nás mezinárodní studentská unie již tradiční Julebord [jýlebúr] – vánoční stůl.

Večeře se konala ve studentském klubu Huset a sestávala z mnoha chodů – každý si mohl nabrat, nač měl chuť. Sice mělo být vše nachystáno v osm, ale když něco organizuje Španělé, mívají na to obvykle dost času. Ve stanovený čas alespoň vládl v klubu čilý ruch a každý, kdo měl volné ruce, přiložil ruku k dílu a prostíral stoly, připravoval výdej jídla, zapaloval svíčky, vybíral hudbu anebo jen přispěchal s dobrou radou.

Pokračování textu Julebord – vánoční hostina

Poslední závod

Sobota 23. listopadu 2013

12:00 – vystupuji v Hamaru na zastávce Furuberget. Kousek odtud je shromaždiště posledního závodu sezóny – Tøffen (= „tough guy“ = „drsoň“). Už vidím převlékárnu v garáži, vítá se se mnou hlavní rozhodčí, takový veselý stařík. Bohužel se vítá norsky, takže si asi moc nepokecáme. Po včerejším Språk kafé mám pocit, že norsky umím ještě hůř než předtím.

Organizátoři patrně počítali se sněhem, zatím „jen“ mrzne, teplota je kolem -5°C. Závodníci, povětšinou z Hamaru, už se sjíždějí – autmo, busmo, kolmo, pěšmo. Zase zavládla přátelská atmosféra, z které bohužel rozumím jen pár slov. Ač bylo v pokynech, že zahraniční účast je vítaná, anglicky jsem za celou dobu neslyšel nic.

Pokračování textu Poslední závod